V životě se člověk setká nejen s příjemnými věcmi, například právě jako narození dítěte, ale i s těmi nepříjemnými, kam můžeme řadit rozvod či rozchod s partnerem, zvlášť pokud s ním máte společného potomka. Právě v těchto situacích narazíte na to, že budete muset se svojí (už bývalou) polovičkou řešit nastavení péče o dítě. Jaké jsou tedy možnosti?

 

VÝLUČNÁ PÉČE VČETNĚ ROZŠÍŘENÉHO STYKU

Jistě všichni znáte model výlučné péče, kdy je dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů, zatímco s druhým rodičem má nastavený určitý rozsah styku. V minulosti to často chodilo tak, že dítě zůstalo u matky a tatínek si jednou za čtrnáct dní bral dítě na víkend a platil na dítě výživné. 

V současné době může být tento model také funkční, ale často je tendence styk druhého rodiče, který dítě v péči nemá, rozšiřovat. Můžete styk třeba nastavit tak, že v jednom týdnu bude mít rodič v péči dítě například od čtvrtka do neděle, v dalším týdnu si tento rodič vezme dítě například od úterý do čtvrtka. Možností je zde mnoho a samozřejmě jde o to nalézt variantu, která vyhovuje nejen rodičům, ale hlavně i dítěti.

 

STŘÍDAVÁ PÉČE

Další variantou je střídavá péče, která v podstatě umožňuje rodičům vychovávat dítě ,,na půl“ – třeba tak, že se dítě po týdnu nebo po dvou týdnech u rodičů střídá. Obvykle se také neplatí výživné, tedy pokud mají rodiče podobné příjmy – kdyby jeden rodič měl příjmy výrazně vyšší, pak by na výživném měl určitou částku doplácet.

Výhodou této péče tedy je, že dítě může stejné množství času trávit s každým rodičem. Komplikace ale nastávají, pokud každý rodič bydlí v jiném městě. V tom případě totiž může dítěti hrozit, že bude muset střídat dvě školy, což může být pro dítě náročné.

 

SPOLEČNÁ PÉČE

Společná péče se hodí pro rodiče, kteří žijí v těsné blízkosti, ideálně v jednom domě (například každý v jiném patře). V této situaci dostanou rodiče dítě do tzv. společné péče, kdy smyslem je, aby o něj právě pečovali ,,společně“, ačkoliv už netvoří pár.

Tento typ péče je velmi výjimečný, a to podle mého názoru i proto, že je náročné, aby si rodiče po rozchodu dále zůstávali takto ,,blízko“. Pro dítě – pokud rodiče zvládají bezkonfliktně komunikovat – může ale naopak v řadě situací jít o nejlepší volbu, protože tato péče může navozovat dojem, že vše funguje jako dříve.

Závěrem všem samozřejmě přeji, aby jim vztahy s partnery dobře fungovaly a nemusely nastavení péče o děti po rozvodu či rozchodu řešit. A pokud je i přesto řešit budete, tak držím palce, abyste se ideálně s (bývalým) partnerem dokázali dohodnout na typu péče, který bude Vám, jemu i dítěti nejlépe vyhovovat. 

 

JUDr. Lucie Straková, advokátka 

zapsaná mediátorka & zapsaná rodinná mediátorka