Od ledna 2026 vstoupí v platnost rozsáhlé změny v rodinném právu, které zásadně ovlivní vydávání předběžných a prozatímních opatření. Novela přináší nové postupy, větší důraz na vyjádření rodičů a jasnější pravidla pro soudní rozhodování. Změny předběžných opatření, respektive prozatímních opatření, lze bezmála označit skutečně za revoluční. Zákon bude odlišovat dva typy, a to:
- speciální předběžné opatření
- prozatímní opatření
Speciální předběžné opatření
Speciální předběžné opatření se týká opatření o umístění dítěte mimo péči rodiče a bude je moci podat jen OSPOD. Předběžné opatření, jímž má být nařízeno umístění dítěte do péče rodičů nebo do péče osoby dítěti příbuzné nebo blízké, může soud nařídit i bez návrhu (zde tedy může připadat v úvahu podnět některého rodiče).
Prozatímní opatření
Pokud nepůjde o speciální předběžné opatření, bude se jednat o tzv. prozatímní opatření. Nebude ho ale možné využívat pro svěření dítěte do péče mimo péči osoby příbuzné nebo blízké, s výjimkou pěstounů nebo budoucích osvojitelů. Může být vydáno na návrh nebo i bez návrhu. Důvodová zpráva nepočítá se skládáním jistoty (dosud se jistota vyžadovala s výjimkou předběžných opatření o péči a výživném).
Podmínky vydání prozatímního opatření
Nutnou podmínkou vydání prozatímního opatření je, že se všichni účastníci (typicky rodiče) měli možnost vyjádřit. To je obrovskou novinkou – dosud se předběžná opatření vydávala bez vyjádření druhého účastníka, jen na základě písemného návrhu. Návrh musí obsahovat i informace o komunikaci mezi rodiči nebo jinými osobami, týkající se navrhované úpravy, nebo alespoň důvody, pro které tato komunikace neproběhla.
Jednání o návrhu a slyšení účastníků
Převratnou změnou je skutečnost, že o návrhu na vydání předběžného opatření bude muset proběhnout ústní jednání se slyšením účastníků. Soud při určení data vyjde z informací od účastníků – je proto vhodné do návrhu napsat rovnou, kdy například účastník k soudu jít nemůže z důvodu pracovních povinností apod.
K tomuto jednání musí být účastníci předvoláni 5 dnů předem, postačí telefonicky či elektronicky. Za tím účelem je třeba do návrhů na vydání prozatímních opatření uvádět i e-mailovou adresu či telefonní číslo účastníků. Odročení má být jen výjimečné. Pokud se předvolaný účastník nedostaví, lze jednat bez jeho přítomnosti. Soud však nemusí konat jednání, pokud se domnívá, že má dostatek informací (například ze spisu nebo z předchozích řízení).
Lhůty a možnost odvolání
Soud musí prozatímní opatření vydat do 3 měsíců a opatření může trvat nejdéle 3 měsíce. Proti prvnímu prozatímnímu opatření není možné se odvolat, až proti případně dalšímu nařízenému prozatímnímu opatření. V takovém případě ale odvolací soud nově rozhoduje k okamžiku rozhodování odvolacího soudu – tedy může přihlížet i k novým skutečnostem.
JUDr. Lucie Straková, advokátka & zapsaná mediátorka
Potřebujete poradit?
Nejste si jistí, jak postupovat při změnách v rodinném právu? Ráda vám vše srozumitelně vysvětlím a pomohu najít řešení pro vaši situaci.