Nyní se pojďme podívat na případ, kdy matka brojila proti rozhodnutí, podle kterého otci nebyla uložena povinnost platit výživné od 1. 12. 2022 do právní moci rozsudku. Otec tedy nemusel hradit dlužné výživné. Syn byl svěřen do střídavé péče.
V této věci měli oba rodiče nadstandardní příjmy a náklady na dítě hradili v podstatě napůl. Z tohoto důvodu soud dlužné výživné nestanovil.
Kdy soud nemůže zpětně nepřiznat výživné
Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 1895/25 uvedl, že pokud soudy navzdory prokázané změně poměrů bez odpovídajícího zdůvodnění a relevantních důvodů pro výjimku nepřiznají zpětné zvýšení výživného, postupují zpravidla k tíži nezletilého dítěte a nevykládají zákon ústavně konformním způsobem.
Nepřiznání zpětného zvýšení výživného může být fakticky projevem nepřípustného sankcionování dítěte za postup rodičů, kteří nejsou schopni v jeho zájmu upravit své vztahy na rozumnou úroveň.
Celé rozhodnutí Ústavního soudu je dostupné zde.
Výjimky ze zpětného přiznání výživného
Prostor pro výjimečné zpětné nepřiznání výživného na základě individuálních okolností a poměrů na straně povinného rodiče nebo rodiče, který má dítě v péči, podle Ústavního soudu zůstává zachován. Nelze tak však činit paušálně a pouze na základě obecného odůvodnění bez bližší vazby na konkrétní okolnosti případu.
Vždy je nutné posuzovat individuální okolnosti jednotlivých případů. Lze si představit situace, kdy výživné zpětně přiznáno nebude, například pro rozpor s dobrými mravy nebo z důvodu zneužití práva.
Z judikatury Ústavního soudu dále plyne, že zpětné stanovení výživného až za dobu tří let před podáním návrhu má být spíše pravidlem, nikoliv automatismem. Nepřiznání výživného zpětně proto představuje výjimku, která musí být v rozhodnutí jasně a přesvědčivě odůvodněna.
V posuzované věci však soudy takové odůvodnění nepředložily.
Více k tématu péče o děti si můžete přečíst také v článku Změny v péči o děti od 1. 1. 2026.
JUDr. Lucie Straková, advokátka & zapsaná mediátorka